úterý 2. srpna 2016

KNIHA vs. FILM - Sofiin svět

Zdravím!

Předem chci upozornit, že nejsem fanda většiny filmů, u kterých znám knižní předlohu, jelikož mě to neuvěřitelně deptá. Ještě by se dalo pochopit, že musí něco vypustit, ale ne přidávat, bože. To mě vážně dokáže rozčílit. Jediný film, který se mi líbil víc než knížka byl Karlík a továrna na čokoládu (knížka ZDE). Zastávám pravidlo: Nejdřív kniha a potom film.
Kniha: Sofiin svět
               Jostein Gaarder
                
Tahle knížka mě naprosto dostala, jak už jsem psala v červencovém Wrap Upu. Děj byl dokonale promyšlený, zbytečně se netáhl ani moc neutíkal. Výhodou bylo i to, že člověku to otevřelo oči. Každopádně si ji přečtu ještě někdy v budoucnu, protože je to jedna radost číst. Člověk může zkoušet předvídat, co se dál stane, ale některé Majorovi výmysly jsou překvapující. Sice asi tak od druhé třetiny knížky se dá předpokládat, že jedna určitá věc se stane, ale ty věci následující... Od chvíle, kdy jsem to dočetla, zkoumám, jestli kolem mě nejsou i neviditelné bytosti. Opravdu nechci spoilerovat, protože mě samotné to vadí, takže to bude o knize asi vše.


Film: Sofiin svět
         Dle knihy Josteina Gaardera

Po prvních pěti minutách jsem začala mít nutkání to vypnout. Na celý film by se dalo použít jedno slovo: hrůza. Možná jsem byla ovlivněna tou knížkou, ale ono to ani nedávalo smysl. Sofie před mamkou tajila svoje kurzy i Alberta a když jí to řekla, maminka o ní měla strach. Tady to bylo tak, ´že Sofie nic neřekla, ale mamka o tom najednou věděla. Všechny ty dost důležité věci byly naprosto překopané. Hermes je Albertův pes, ne pes, ve kterého se Alberto proměňuje. Návrat do minulosti se měl konat kouze na kazetové pásce, ne každou chvíli. Sofie měla nacházet asi tak stokrát častěji obálky. Postavy se v lese měli objevovat az ke konci. Pusu na oslavě neměla dét Sofie, ale  Jana. Jana se ani nejmenovala Jana. Ten mercedes měl vjet do zahrady, ne jet poulici. Ve světě lidí měla Hildička udělat Majorovi "srandu" na letišti. V opravdovém světě měl Alberto se Sofií jet autem a tam potkat ty postavy u svatkojánského ohně. A všechno ostatní. Bylo to celé aprosto, naprosto špatně. Během sledování toho filmu jsem je musela nespočetněkrát opravovat. Vtip byl i v tom, že Major a Alberto si měli být podobní. Mohli alespoň vybrat herc, kteří byodpovídali detailním popisům v knize. Mohla bych psát donekonečna a stále bych si mohla stěžovat. Jediný kladný bod jsem našla v tom, že Herma hrál fakticky krásný pes.

Závěr: Knížka je poklad, film naprostý propadák. Kniha je naprostý vítěz.

Ten bílý obdélník je obálka, akorát je to špatně vidět :)
A co vy? Četli jste nebo viděli Sofiin svět? Čtení zdar a těším se u dalšího článku!

Žádné komentáře:

Okomentovat